První den byly na programu tři různé pohledy na nové trendy městských kulturních strategií.  Prvním byl pohled Luca Bergama generálního tajemníka evropské kulturní platformy  - Culture Action Europe, přední evropské sítě pro umění a kulturu; dále představil „národní“ kulturní strategii Kazimierz Monkiewicz,  zástupce ředitele Polského národního kulturního střediska, státní kulturní instituce, která má za úkol koordinovat a iniciovat strategie v oblasti kultury v Polsku a poté přišla na řadu strategie „lokální“,  kulturní politika z pohledu města, o které mluvil Tomasz Janowski, nový ředitel Kanceláře pro kulturu města Varšavy, který byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení na tuto pozici již v souladu s pravidly nového Plánu rozvoje kultury města Varšavy do roku 2020. Tvorba Kulturní politiky Varšavy probíhala od prosince 2008 do března 2012, jednalo se o dlouhodobý proces diskuzí pracovní skupiny, která byla složena ze zástupců občanů, neziskových organizací, varšavské radnice i polského ministerstva kultury. Tomasz Janowski je rovněž členem polské iniciativy Občané pro kulturu, která přispívá k posílení role kultury ve veřejném životě. Později během panelové diskuze se hodně diskutovalo o současných modelech a trendech v dalších městech; ukazuje se, že města potřebují jak dlouhodobé kulturní strategie, tak krátkodobé plány rozvoje, důležité je i zapojení dalších subjektů do diskuse a tvorby dokumentů.

V dalším bloku se probíraly nové modely řízení kulturních institucí a role městské samosprávy v kultuře. Cílem bylo představit dobré příklady z jiných měst a diskutovat o tom, zda by bylo možné je použít i v jiných městech. Z konkrétních příkladů byl zajímavý model financování a fungování uměleckého inkubátoru Fabryka Sztuki ve městě Lodz (bývalá továrna, poté squat, pak předána umělcům do správy, nyní je provozována 3 subjekty, z nichž jedním je i městský úřad), dalším příkladem byl probíhající proces tvorby nové kulturní politiky města Terrassa (ve Španělsku) nebo příklad Strasbourgu, kde dochází ke změně organizační struktury odboru kultury. Obecně lze říci, že vzhledem ke škrtům v městských rozpočtech, nové modely financování jsou nezbytné. Takové modely jsou často založeny na spolupráci s jinými oblastmi nebo se soukromým sektorem.

Další den probíhala paralelně na různých místech zasedání jednotlivých pracovních skupin – Praha se zúčastnila tentokráte pracovní skupiny Mobilita umělců a profesionálů z oblasti kultury. Skupina zasedala v bývalých docích, které jsou nyní mimo jiné sídlem  Wyspa Institute of Art, neziskové organizace s mezinárodním významem založené v roce 2004. Jeho charakter a program vychází z jedinečnosti místa bývalé loděnice, z historie a tradice a z celého procesu revitalizace tohoto místa. Nyní se prostory využívají k různým festivalům (Festival Alternativa 2013), rezidenčním pobytům, výstavám apod. Jedním z hlavních cílů této pracovní skupiny je seznamování se s projekty na podporu mobility. Po kulatém stole a zprávách z jednotlivých měst byly některé projekty blíže představeny, např. zajímavý rezidenční program Laznia Centre for Contemporary Arts. „Laznia“ se nachází v budově bývalých lázní v Gdaňsku, nyní se jedná o městskou  kulturní instituci a galerii, která však dříve sloužila i jako místo k „deaktivaci“ osobního radioaktivního záření pro jadernou elektrárnu. První výstavy se v opuštěné budově konaly v roce 1992 z iniciativy studentů, centrum pro současné umění vzniklo v roce 1998. Nyní vznikly již i Łaźnia II, rozšíření Laznia.

Další část konference byla věnována dění v síti Eurocities a v oblasti kultury na evropské úrovni, prioritám a činnosti Fóra pro rok 2014, závěrům z pracovních skupin a z předchozích debat.  Bylo potvrzeno předsednictví Bologny v čele Kulturního Fóra Eurocities na další rok a místopředsednictví pro město Ghent. Současnými Evropskými hlavními městy kultury jsou Košice a Marseille –Provence, EHMK pro rok 2014 jsou Riga a švédská Umea.